Pitný režim je jen byznys?

blankTématem dalšího dílu NUTRI-MYTHBUSTERS je v poslední době tolik diskutovaný pitný režim. Toto téma je aktuální z důvodu vysokých teplot a také proto, že se v poslední době v médiích objevilo mnoho nepravd a mýtů o pitném režimu. Jedním z hlavních zdrojů těchto mýtů je i plastický chirurg Jan Měšťák, který se dlouhodobě k pitnému režimu vyjadřuje a měl na toto téma v nedávné době i rozhovor pro DVTV. A vzhledem k tomu, že na našich přednáškách na toto téma padlo v poslední době mnoho dotazů, rozhodli jsme se pro Vás toto téma zpracovat ve formě dalšího dílu bořiči mýtů ve výživě!

 

 

„Moje maminka nepila vůbec, když tak jen kávu, a dožila se osmaosmdesáti let,“ říká Jan Měšťák a pokračuje: “Já operuju třeba 16 hodin, 17 hodin a žízeň skutečně nemám.”

 

Pokud by maminka nepila vůbec, zemřela by. Každý člověk přirozeně ztrácí každý den cca 1000 – 1500 ml tekutin ve formě moči, pouhým DÝCHÁNÍM dalších 300-400 ml (orosení skla při výdechu), 100 ml stolicí a dalších 300 – 500 ml zcela přirozeně kůží (i bez zvýšené fyzické aktivity a bez vystavení vysoké teplotě a vlhkosti). Dalších 100-5000 ml tekutin ztrácíme v závislosti na míře fyzické aktivity. Je navíc špatné z jednoho případu (kazuistiky) vyvozovat obecná doporučení pro celou populaci. Staří lidé ztrácí pocit žízně z důvodu změn v osmoreceptorech, baroreceptorech a stejně tak i v centrálním nervovém systému. I z důvodu nižších rezerv vody v organismu by si tedy měli příjem tekutin důsledně hlídat a správný pitný režim v průběhu stáří dokonce může pomoci předcházet náhlému poklesu krevního tlaku a cévní mozkové příhodě!

 

 

ES: “Člověk denně vypotí zhruba 2,5 litru vody a že by si tyto tekutiny měl nějakým způsobem doplnit, s tím vy nesouhlasíte? .” JM: “To absolutně ne. Podle čeho to víte, že se 2,5 tekutiny vypotí? Já piju 2x za den, možná 3x.”

 

Každý jsme individuální a pokud někdo mediálně známý říká (i když je to lékař), že pije 2x denně, neznamená to, že bychom měli pít se stejnou frekvencí a že je to pro nás (i pro něj) ideální. Pocení neboli perspirace je velmi individuální a závisí také na okolních podmínkách jako je například teplota nebo vlhkost okolního vzduchu. Denní ztráty vody pocením se u většiny lidí pohybují v rozmezí 0,1 – 5 l denně, přičemž fyzická aktivita rychlost ztráty tekutin pocením výrazně zvyšuje až na 2 litry za hodinu. Ztráta 2,5 – 3 litrů pocením denně není u člověka s průměrnou fyzickou aktivitou a navíc v průběhu letních měsíců vůbec nic neobvyklého.

 

 

“Když jsem hrál vrcholově volejbal, měli jsme třífázové tréninky v tropických vedrech, žádné lahve s vodou jsme neměli. Dnes se z pití stal rituál, závislost.”

 

Co se týký sportovního výkonu, již mírná dehydratace (ztráta více než 1-2 % hmotnosti) může vést ke zhoršení fyzického výkonu, k poklesu koncentrace a zhoršení techniky vlivem zvýšené únavy, zhoršené výdrže, snížené motivace a poruchy termoregulace. To znamená, že nepít při třífázovém tréninku v tropických vedrech jistě není ideálním způsobem, jak podpořit výkon a následnou regeneraci.

 

 

“Ale když mluvíte o zvířátcích, tak třeba profesor Mourek řekl – vemte si příklad z kočiček – voni toho tolik spapají a co voni se napijou. Taky psi, když mají vedle sebe vodu, tak nepijou a třeba srnky v lese neběhají s pet lahvema, ty se napapaj a nepijou.”

 

Je nešťastné porovnávat člověka s jinými organismy a je překvapující, že se tomuto srovnání nevyhne ani lékař, který by měl tyto základní anatomické i fyziologické rozdíly mezi člověkem a zvířaty velmi dobře chápat. Tak například psi mají odlišné mechanismy termoregulace, kdy u nich NEDOCHÁZÍ K POCENÍ KŮŽÍ (a tím ani ke ztrátám tekutin touto cestou), ale vodu ztrácejí především dýcháním, a tak se i ochlazují. Zároveň zmínění psi, srnky nebo třeba ovce jsou schopní (narozdíl od člověka!) velmi rychle vyrovnat vodní deficit, zatímco člověk potřebuje hodiny k obnovení bilance tekutin. Navíc srnky či ovce (a obecně býložravci) přijímají téměř výhradně rostlinnou stravu, která je sama o sobě vydatným zdrojem vody/vláhy, což se o běžné stravě člověka jistě říci nedá, protože se nepase na pastvě.

 

 

Od prehistorických dob, kdy se původně mořští živočichové adaptovali k životu na souši, se udržení hydratace organismu stalo klíčem k přežití. Tělo každého z nás je z větší části tvořeno právě vodou, kdy její obsah v těle se v průběhu života mění – po narození naše tělo obsahuje zhruba 75 % vody, zatímco ve stáří to je jen přibližně 55 %. Voda je klíčovou složkou pro termoregulaci a také pro celý náš metabolismus, kde funguje jako rozpouštědlo a katalyzátor chemických reakcí a je tedy pro člověka esenciální a bez ní je schopen (narozdíl třeba od potravy) přežít nanejvýš pár dnů. Snad každý z nás cítí čas od času pocit žízně, avšak většina lidí si vytvořila z pravidelného pití tekutin UŽITEČNÝ ZVYK, KTERÝ ZABRAŇUJE VZNIKU DEHYDRATACE a předchází tak pocitu žízně, která je sama o sobě známkou dehydratace. Již mírná dehydratace (ztráta 1-2 % tělesné hmotnosti) může totiž způsobit zhoršení kognice a fyzického výkonu. Je však samozřejmě důležité preferovat čistou vodu a nikoliv slazené nápoje, které mohou vést k nadbytečnému příjmu kalorií a to se všemi negativy, které to s sebou přináší.

 

 

Co se týče doporučení optimálního příjmu vody, uvést přesné hodnoty je složité a to hlavně díky extrémní variabilitě mezi jednotlivci – díky odlišnému metabolismu, ale také i rozdílným vnějším podmínkám (klima, fyzická aktivita, obsah vody v potravě, atp.) a nejednotné metodologii měření (de)hydratace v populaci. Avšak například podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by dospělí lidé se sedavým způsobem života a za normálních podmínek měli přijímat 2,2 – 2,9 l vody denně, přičemž při vysokých teplotách či fyzické námaze se toto množství zvyšuje až na 4,5 l vody denně. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) je vhodné přijímat celkem 2,5 l vody denně pro muže a 2 l vody denně u žen.

 

 

Voda, ačkoliv není považována za nutrient, stále zůstává tou nejdůležitější látkou – jak pro všechen život na Zemi, tak i pro nás. I když i vodou se dá předávkovat (např. při vypití několika litrů destilované vody), stále plyne NAPROSTÁ většina negativních zdravotních efektů z jejího NEDOSTATEČNÉHO příjmu. Pokud se Vám článek líbil, budeme velice rádi za sdílení i za zaslání dalších podnětů a článků, které obsahují nesmysly a nepravdy o výživě 📧. Velice rádi je pro Vás zpracujeme do dalších dílů NUTRI-MYTHBUSTERS!



blank

Rádi Vás přivítáme v našich
nutričních poradnách.

Moderní individuální nutriční poradenství na základě vědecky podložených postupů od vysokoškolsky vzdělaných profesionálů ve výživě. Bez extrémů a „zázračných” produktů k dlouhodobě udržitelným výsledkům!

Najdete nás:
Praha | Brno | Online

blank